Bergen: město deště

© Kateřina Lefebvre

Plánujete-li cestu do Bergenu, nezapomeňte pláštěnku či kvalitní nepromokavé oblečení. V tomto „městě deště“ prší průměrně 213 dnů v roce.

Po zelené louce mezi horami, dle níž vznikl staroseverský název města Bjorgvin, už tu není ani památky a vše se točí kolem zálivu Vågen. A to nejen geograficky, ale i historicky.

Právě na jeho konci, na dnešním náměstí Target, založil král Olav Kyrre roku 1070 město. Navázal tak na rodinnou tradici, neboť jeho otec Harald III. Norský založil již dříve Oslo, které ovšem svého významu nabylo až na konci 13. století.

Dnes důležitost tohoto místa připomínají jen tři stožáry hlídané kamennými lvy, které symbolicky označují konec přístaviště.

Místní i turisté hojně využívají rybí trh, který se zde koná každý den. Přestože oficiáně začíná už v 7.00, většina stánků otvírá až kolem deváté. Teprve poté je možné obdivovat různobarevné rybí filety, kaviár, sušené tresky a je těžké si vybrat mezi bagetami ozdobenými různě zpracovaným lososem či krevetami a ochutnat lze i velrybí maso.

Hanzovní Bryggen

Z konce zálivu se naskýtá nádherný pohled na nejznámější bergenskou část zvanou Bryggen. Ve 13. století se Bergen stal jednou ze čtyř nejdůležitějších poboček hanzy a svůj význam si udržel ještě dlouho poté, co ve zbytku Evropy ztratilo toto obchodní sdružení moc. Trh zde vycházel ze sušených tresek, které se do Bergenu přivážely ze severu.

Bryggen, dříve nazývaný podle jeho obyvatel Tyskebryggen, tedy Německé přístaviště, tvořil samostatné město ve městě. Platily tu jiné zákony, a dokonce nebyly povoleny sňatky mezi jeho obyvateli a lidmi ze zbytku Bergenu. Jeho nezávislost vadila nejenom místním, ale i panovníkům, takže roku 1356 král vydal nařízení, že všichni němečtí kupci musí přijmout norské občanství, nebo odejít ze země. I přesto se tu vliv hanzy zachoval až do roku 1784.

Bryggen dnes představuje nejstarší část Bergenu a jako celek byl roku 1979 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Zprohýbané budovy, podpírající jedna druhou, stojící na měkkém podloží, skrývají příjemné restaurace a kavárny a množství malých uměleckých galerií. Přestože působí středověkým dojmem, jedná se o repliky postavené dle původních hanzovních domků, které roku 1702 schvátil požár. Do interiéru jednoho z nich je možné nakouknout na začátku Bryggenu v nádherném rohovém domě skrývající Muzeum hanzy.

Pevnost Bergenhus

Konec přístaviště chránila od středověku pevnost Bergenhus, jejíž rozsáhlá pětiletá rekonstrukce byla dokončena roku 2015. Že se jednalo o ochranu města spíše před mocnou hanzou než před cizími nájezdníky, dokazuje fakt, že děla tu nebyla nasměrována na moře, ale na Bryggen.

V areálu pevnosti se dodnes dochovaly dvě významné budovy.

Rosenkrantztårnet vznikla v 70. letech 13. století jako součást středověkého opevnění. Své sídlo tu měl až do roku 1299 poslední král, který v Bergenu sídlil, Eirik Hagnusson, po němž se královské sídlo a s ním i hlavní město království přesunulo do Osla. Název věže odkazuje na dánského vládce Erika Rosenkrantze, který městu v 16. století vládl a který provedl velkou rekonstrukci této budovy. Zahrnul do ní i zbytky hradu krále Magnuse Lagabøtera z konce 13. století i jeho dostavbu z roku 1520 a vytvořil kombinaci příjemné rezidence a zároveň obranného systému i ukázky moci zaměřené proti hanzovním kupcům. Největší renesanční památka Norska sestávající z pěti podlaží dnes skýtá nádherný výhled na celé staré město i přístav.

Vedlejší Håkonshallen nechal postavit v letech 1247 až 1261 v opevnění města král Håkon Håkonsson pro korunovaci a svatbu svého syna Magnuse Lagabøta s dánskou princeznou Ingeborg. I dnes je tato síň využívána k slavnostním účelům, ale i ke koncertům vážné hudby.

Budova dlouhá 37 metrů a široká 16,4 metry je se svými třemi podlažími největší světskou středověkou stavbou v Norsku a zároveň jedním z nejlepších příkladů světské skandinávské gotiky.

Během staletí byla Håkonshallen několikrát poškozena, ale k největší katastrofě došlo roku 1944, kdy v přístavu pod ní vybuchla holandská muniční loď, jež ji poškodila natolik, že si její oprava vyžádala šest let. Dokončena byla roku 1961.

Bergenské kostely

Bergen skrývá několik svatostánků, ale jen tři se dochovaly ze středověku. Kousek od Bergenshus stojí nejstarší kostel ve městě, postavený kolem roku 1130. Mariakirken sloužil v letech 1408 až 1788 jako centrální kostel hansovním obchodníkům a dodnes je považovaný za jednu z nejlépe zachovaných památek Norska. Přehlédnout byste tu neměli nádhernou barokní katedrálu z roku 1677.

Za dvěma dalšími středověkými kostely je nutné se vrátit za náměstí Torget. Trojlodní románský kostelík křížového půdorysu zvaný Korskirken, tedy kostel sv. Kříže, pochází z přelomu 11. a 12. století. Jeho severní část je ozdobena nádherným renesančním portálem s monogramem dánského a norského krále Kristiana IV.

Domkirken, tedy bergenská katedrála, stojí na místě bývalého kostelíku zasvěceného svatému Olafovi, který v první polovině 13. století připadl řádu františkánů. Poté, co dvakrát vyhořel, byl znovu vybudován pod záštitou krále Håkonssona. Po reformaci se z něj stala bergenská reformovaná katedrála, která však byla roku 1666 poškozena během bitvy o Vågen.

Znovu ji obnovil až ve 20. století první luteránský biskup v Norsku, který k ní také nechal přidat západní věž, hodiny na vchodem a Riegerovy varhany o rozsahu 61 rejstříků.

Hory okolo Bergenu

Při návštěvě Bergenu nelze vynechat výstup či výjezd lanovkou na jednu ze sedmi okolních hor. Nejblíže centru a zároveň nejdostupnější je Fløyen. Pěšky lze nastoupat jejích více než 300 metrů za hodinu a půl, ale roku 1918 tu byla postavena první podzemní a částečně pozemní lanovka Fløibanen, která vás nahoru vyveze za osm minut. I přesto tuto horu místní často zdolávají pěšky a je tradičním cílem velikonočních rodinných výletů.

Výstup tu však každého odmění nádherným výhledem na město Bergen a okolní ostrůvky, poloostrovy a zálivy. V zimě navíc je Fløyen rájem lyžařů a sáňkařů. V létě lze využít množství turistických tras, z nichž nejkratší, modře značená, vede k půl kilometru vzdálenému jezírku Skomakerdiket, ale lze pěšky zdolat i 13 km dlouhou cestu na nejvyšší ze sedmi bergenských hor Ulriken.

Ti, kterým se nechce na tak dlouhý výlet, mohou využít autobus z centra města, který je doveze až k visuté lanovce, která vede na 607 metrů vysokou horu Ulriken. Ta funguje skoro celý rok, ale poměrně často je mimo provoz – a to pokaždé, když rychlost větru dosáhne 20 m/s.

Na vrcholu hory se nabízí nejenom úžasný výhled na Bergen a jeho úchvatné okolí, ale především tu překvapí zcela odlišná krajina horských jezírek, kamenných vršků a malých chat rozesetých ve vřesovištích.

Na konečné lanovky si lze vybrat některou z mnoha různě dlouhých tras, během nichž turisté uvidí to nejlepší z okolí.

Deštivé dny, kterých je v Bergenu víc než dost, lze strávit v některém z mnoha bergenských muzeí, zaměřených na historii města, rybářství či dějiny hanzy. Oblíbené je i muzeum námořnictví, ale i děsivé muzeum lepry. Rodiny s dětmi jistě ocení nádherné akvárium se šedesáti nádržemi, kde je po celý den připraven bohatý program.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.