Bruggy: Benátky severu

© Lenka Čížová

Středověké centrum lidských rozměrů protkané vodními kanály a křivolakými uličkami dlážděnými kočičími hlavami, poseté architektonickými i historickými skvosty. To jsou Bruggy – město, které každého chytí za srdce.

Střed Brugg vypadá, jako by se mu po staletí vyhýbaly jakékoli zásahy moderní civilizace. I přesto tady žije kolem dvaceti tisíc stálých obyvatel, takže během turistické sezony tu jednoznačně turisté převažují nad místními. Ti na jednu stranu čerpají z popularity města, na stranu druhou jsou už unavení z věčně se opakujících dotazů. Jak uvádí oficiální brožura města, návštěvníci by se měli vyhnout především následujícím otázkám: Do kolika hodin bude tento skanzen otevřený? Proč nechodíte v těch krajkových uniformách? Kde je tu nejbližší McDonald´s?

Dnes jsou Bruggy závislé především na příjmu z turistického ruchu, i když ne vždy tomu tak bylo. Vznikly ve 13. století jako přístav, v němž kotvily hlavně lodě plující do Středozemního moře. Jeho sláva a význam však skončily na přelomu 15. a 16. století, kdy byl zanesen pískem. Nový přístav o kousek dále byl vybudován až roku 1907. Bez zajímavosti jistě není, že jej během první světové války využívala německá vojska jako zkušební prostor svých ponorek.

Kouzlo Brugg však zůstalo veřejnosti dlouho ukryté. Vše změnila kniha Bruges la Morte z roku 1892, která toto město popisuje jako tmavou, chudou a ošklivou díru. Přestože jeho obyvatelé z ní nebyli nadšení, kniha paradoxně přilákala zájem turistů hledajících romantiku. A ti přinesli peníze, díky nimž mohly Bruggy postupně získávat svoji dnešní podobu.

I když centrum města není rozlehlé, nabízí svým návštěvníkům program i na několik dní. Za procházku stojí úzké křivolaké uličky s nádherně opravenými domky, rybí trh v ulici Slepého osla, nákupní třída Steenstraat, ale i projížďka lodí po kanálech, při níž lze nakouknout do tajných zahrad, malebných zákoutí, projet pod půvabnými mosty či obdivovat nečekané výhledy.

Nastoupit do loďky je možné na jednom z pěti stanovišť, i když se každý musí obrnit notnou dávkou trpělivosti při čekání – v Bruggách jezdí jen dvacet turistickým člunů, protože město každý rok vydává pouze tento počet koncesí.

Je jen stěží uvěřit, že tak nádherné místo je opravdu živoucím městem. I proto bylo postupně tolik jeho částí zařazeno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Roku 1998 to byl Dvůr bekyní, o rok později zvonice a následující rok k nim přibylo celé historické jádro. Seznam se však změnil ještě jednou – roku 2009 se tento výčet rozšířil i o Procesí Svaté krve.

Bazilika Svaté krve

Toto procesí souvisí s unikátem, který je přechováván v bazilice Svaté krve, zasvěcené Panně Marii a svatému Basilovi.

Její nejstarší část pochází z poloviny 12. století a jedná se o jediný dochovaný románský kostel v západních Flandrách. V jedné centrální a dvou postranních lodích spodního patra si mohou zájemci prohlédnout dřevěnou polychromovanou sedící madonu s dítětem ze 14. století.

Kroky většiny návštěvníků však vedou do negotické přístavby, do níž ústí monumentální renesanční schodiště z roku 1533.

Lákadlem tisíců věřících i nevěřících z celého světa je tu ampulka se Svatou krví. Tu dle legendy do Brugg přivezl roku 1150 flanderský hrabě Dětřich Alsaský z druhé křížové výpravy, kde ji získal za své výjimečné hrdinství od krále Jeruzaléma Baldwina III. Písemné dokumenty se však o této relikvii zmiňují až roku 1256 a na své dnešní místo pravděpodobně doputovala z Konstantinopole.

Podlouhlou křišťálovou ampulku s kapkami krve chrání pečeť z červeného vosku a nikdy nebyla otevřena. Uložená je ve skleněném pouzdře, zdobeném zlatými korunkami a dvěma zlatými andělíčky.

Od roku 1291 se v Bruggách také v den Nanebevzetí Páně koná procesí, v němž biskup a preláti nesou tuto vzácnou relikvii. Každoročně se jej zúčastňuje více než 1800 aktérů v dobových kostýmech a přihlíží mu přes padesát tisíc poutníků.

Bruggské věže

Jen nedaleko odtud se nachází největší chrám v Bruggách zasvěcený Panně Marii. Ten se pyšní nejvyšší věží v Belgii o výšce 115,5 metrů. Stavba vznikající od roku 1220 po dobu více než dvě stě let v sobě odráží množství architektonických stylů a dnes ukrývá muzeum. V něm si mohou návštěvníci prohlédnout nádherné malby a dřevořezby, ale i hrobky burgundského vévody Karla Smělého a jeho dcery Marie.

Největším pozornost tu však přitahuje sousoší Madona s dítětem z roku 1505 italského renesančního sochaře Michelangela Buonarroti. Do Brugg jej přivezl flanderský kupec a jedná se o jediné dílo tohoto autora, které za jeho života opustilo Itálii.

Nacházíte-li se kdekoli ve středu Brugg, je zbytečné se ptát na cestu ke zvonici. Její typickou osmibokou siluetu můžete zahlédnout z většiny míst centra. Z budovy městské tržnice vyrostla ve 13. století, ale dnešní výšky 83 metrů dosáhla až díky přestavbě o dvě století později.

Těm, kdo zdolají jejích 366 schodů, se nabídne skvělý výhled – za jasných dnů je možné vidět kromě okolních cechovních domů i moře či 50 km vzdálený Gent. Prohlédnout si odtud lze i sousoší uprostřed náměstí Markt, které zpodobňuje Pietra de Conincka a Jana Breydela, dva členy cechů, kteří se roku 1302 postavili do čela povstání proti Francouzům.

Jak už název napovídá, skrývá věž jednu z nejslavnějších belgických zvonkoher: 47 zvonů pokrývajících čtyři oktávy váží dohromady 27 tun a místní rádi připomínají, že se jedná o jeden z nejtěžších hudebních nástrojů na světě.

Dvůr bekyní

Hned za nejvnitřnějším centrem města se u rozlehlého parku Minnewater skrývá tichý a poklidný dvůr bekyní. Založen byl roku 1245 pro ženy, které se rozhodly žít skromným životem a pomáhat bližním.

Nešlo však o církevní řád, neboť tyto vdovy či neprovdané dámy nepodléhaly slibům chudoby a čistoty. Ze své vlastní vůle a často i ze svých vlastních prostředků pomáhaly chudým, nemocným a potřebným. Tyto emancipované ženy se sdružovaly v tichých dvorech oddělených od živoucího ruchu měst.

V poklidném dvoře obklopeném bíle natřenými domky dnes žijí sestry řádu svatého Benedikta i několik dalších žen z Brugg, které se rozhodly nevdávat se a svůj život věnovat pomoci ostatním.

Muzeum diamantů

V Bruggách se diamanty začaly brousit před více než pěti sty lety a dříve město bývalo světovým centrum tohoto oboru. Dnes je tu možné nahlédnou do tajů zpracování diamantů během ukázek v muzeu diamantů.

adresa: Katelijnestraat 43

čas: od 1. 4. do 31. 10. každý den ve 12.15 a 15.15

Choco-story

S dějinami zpracování čokolády a vzniku slavných belgických pralinek je možné se seznámit v muzeu čokolády. Získat tu lze i recepty, děti si mohou zahrát hry plné této dobroty a návštěvníci obdivují i neobvyklé čokoládové výrobky.

adresa: Wijnzakstraat 2

čas: 10.00–17.00 (v červenci a srpnu do 18.00)

Muzeum hranolek

Muzeum hranolek, první a jediné na světě, sídlí v jedné z nejkrásnějších budov ve městě. Návštěvníci tu získají informace o typech brambor i jejich historii, dějinách hranolek až od 18. století a prohlédnout si lze hrnce a nástroje, které jsou potřeba při jejich výrobě a smažení. Nejoblíbenější je však patrně replika hranolkárny, v níž si mohou všichni vše sami vyzkoušet.

adresa: Vlamingstraat 33

čas: 10.00–17.00

Muzeum krajky

Příběh belgické krajky je vyprávěn v přízemí nově zrekonstruované budovy, plné multimediálních instalací i původních dokumentů. Seznámit se tu můžete i se základními technikami i různými druhy krajek. Za pozornost stojí i ukázky výroby krajek, které probíhají od pondělí do soboty od 14.00 do 17.00. Naučit se vytvářet tuto nádheru pak lze na jednom z mnoha workshopů.

adresa: Balstraat 16

čas: denně kromě neděle 9.30–17.00

Pivovarské muzeum

V budově bývalé sladovny z roku 1902 našlo své místo muzeum piva. Návštěvníci se tu dozví vše o historii vaření piva, ale i o pivu v Bruggách a pivu vyráběném v trapistických klášterech. Ochutnat zlatý mok lze ve vedlejším pivovaru, který je v provozu od roku 1584.

adresa: Breidelstraat 3

čas: 10.00–17.00

Článek byl publikován 11. 8. 2017 v páteční příloze Víkend deníku Právo

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.