Už z názvu této oblasti v centru Amsterdamu lze dobře odvodit, co tu návštěvníka čeká – doslovný překlad „pás kanálů“ přesně vystihuje tuto vodou prošpikovanou oblast.
Tvoří ji čtyři hlavní kanály uspořádané do tvaru podkovy. Obepínají město z jihu, začínají západně od hlavního nádraží a ústí na východě v zátoce řeky IJ. Na jejich březích je postaveno více než 1550 historických budov, takže není divu, že celá tato oblast byla zapsaná v roce 2010 na seznam mezinárodního kulturního dědictví UNESCO.
Singel – kanál, který ochraňoval město
Nejstarší z kanálů Grachtengordelu vznikl již kolem středověkého Amsterdamu. Jako jeho vodní příkop sloužil od roku 1480 do roku 1585, kdy se město rozšířilo i přes tuto obrannou hranici. Vede ze zátoky řeky IJ na náměstí Muntplein, kde se vlévá do řeky Amstel. V době svého vzniku se mu říkalo Stedegracht, tedy Městský kanál, v 17. století byl přejmenován na Koningsgracht na počest francouzského krále Jindřicha IV. a dnes je známý pod názvem Singel, což v překladu do češtiny znamená Obvod.
Na jeho břehu na adrese Singel 7 najdeme oficiálně nejužší dům na světě, jehož zadní část dosahuje šířky pouze jednoho metru, knihovnu University Amsterdam v domě číslo 425 a pozoruhodná je i věž Haringpakkerstoren, která bývala součástí středověkého opevnění.
Bloemenmarkt – trh opojných vůní
Největší turistické lákadlo kanálu Singel je však světoznámý květinový trh Bloemenmarkt. Ten měl svoje místo až do roku 1862 na kanálu Nieuwezijds Voorburgwal. Teprve po jeho zasypání se prodejci květin přesunuli na Singel.
V mnoha průvodcích se dodnes uvádí, že se jedná o plovoucí květinový trh. Je zvláštní, jak tato charakteristika přetrvala do dnešních dnů, přestože prodávání z lodí tady skončilo již v 19. století. Dnes tu najdete patnáct stabilních květinových stánků, které jsou otevřeny po celý rok od 9.00 (v neděli od 11.00) do 17.30. Nakoupit tu můžete řezané květiny, hrnkové rostliny, cibule, semena, ale i také mnoho suvenýrů s květinami spojených. I když nemáte v plánu nic kupovat, určitě stojí za to si trh projít – jeho omamná vůně okouzlí opravdu každého.
Tři grachty ve tvaru podkovy – přesně naplánované město
V 17. století Amsterdam dosahoval vrcholu své slávy, přicházelo sem množství přistěhovalců a město bylo nuceno expandovat a měnit svoji strukturu. Proto byl vypracován plán, do něhož byly tehdejší zástavba a kanál Singel zahrnuty, a dle nějž měly vzniknout další tři nové kanály a kolem nich vyrůst nové domy. Singel přitom změnil svoji fuknci z obrany města na kanál regulující stav vody ve městě.
O parcely byl samozřejmě značný zájem, takže se celá situace neobešla bez korupce a podvodů. Lidé okamžitě začali zkupovat pozemky, na kterých se mělo stavět. Právě tento velký zájem donutil projektanty k zásadnímu rozhodnutí: domy mohou být pouze 30 stop široké a 200 stop hluboké – proto také je většina staveb kolem kanálů úzká a vysoká. Určena dokonce byla i barva vstupních dveří – tzv. amsterdamská zelená“.
Panský kanál – kanál kolem centra
Kanál o nejmenším průměru, tedy nejblíže k centru města, se nazývá Herengracht, tedy panský, neboť panstvo především investovalo do nové výstavby. V tzv. zlatém věku tu bývalo exkluzivní místo k bydlení a ti, kterým se podařilo tu koupit pozemek, se předháněli v nádheře a exkluzivnosti svých domů. Dodnes v jeho části zvané Golden Bend leží nejmódnější část Amsterdamu, kde jsou tzv. dobré adresy. Jejich přepych se pozná snadno podle dvojité šíře domů a zahrad uvnitř bloků.
Nejširší Kanál císařský
Kolem Herengrachtu vznikl kanál s název Keizersgracht, pojmenovaný po císaři a patronovi města Maxmiliánu I., císaři Svaté říše římské, jehož korunu má Amsterdam ve znaku. Je nejširší z těchto tří kanálů. Nejznámější dům se tu skrývá pod číslem 123. Podle své „ozdoby“ nese název Dům u šesti hlav. Dle pověsti tu přistihla služebná šest zlodějů při krádeži a sama jim – všem šesti – uťala hlavy.
Nejdelší Kanál princů
Poslední z trojice kanálů ve tvaru půlkruhu je pojmenován po princi Oranžském, který pomáhal při ustanovení Nizozemí. Prinsengracht je nejdelší a většina domů je tu postavena v době „zlatého věku“. U něj také lze najít jedno z nejnavštěvovanějších míst Amsterdamu, Muzeum Anny Frankové.
Vzor urbanistického plánování
Plavba lodí po Grachtengordu nabídne turistům zcela jinou perspektivu města. Díky přesnému a zodpovědnému projektování při rozšiřování města v 17. století se z Amsterdamu stala světová ikona v urbanistickém plánování, která si svoji jednotu zachovala i v průběhu dalších čtyř set let. Vznikla tak úžasná a funkční soustava kanálů, ostrůvků a můstků, které hrdě nesou pojmenování Benátky severu.
Rada: Ztratíte-li někdy orientaci ve spleti uliček, kanálů a můstků Grachtengordu, pamatujte si, že kanály jsou seřazeny abecedně – nejblíž centru je Herengracht, dál od něj Keizersgracht a půlkruh s největším poloměrem obepisuje Prinsengracht.
Článek byl publikován 14. 8. 2015 na stránkách http://m.radynacestu.cz/magazin/grachtengordel/
Přidejte odpověď