Když kolo slaví narozeniny

© Kateřina Lefebvre

O tom, který den se kolo narodilo, není moc známo. Ale to, co se ví naprosto jistě, je den, kdy se narodil Karl Drais – 29. dubna roku 1785. A nebýt jeho, kola bychom si dnes asi užívat nemohli.

V Sudweststadt, jedné z městských čtvrtí Karlsruhe, se každý rok v sobotu na konci dubna schází cyklističtí nadšenci, aby vzdali hold geniálnímu vynálezci. Po krátkém projevu starosty a slavnostním položení věnců u Draisova pomníku vyráží průvod cyklistů doprovázený policejními vozy na projížďku městem. Lidé různého věku nasedají na své „potomky“ drezíny a oslavují vynález, který změnil svět.

Blázen nebo génius?

Karel Friedrich Christian Ludwig, svobodný pán Drais von Sauerbronn, se narodil 29. dubna 1785 v Karlsruhe v ne zrovna nevýznamné rodině. Jeho otec byl nejvyšší soudce Bádenska, matka šlechtična a jeho kmotrem se stal bádenský markrabě Karl Friedrich Bádenský. Ačkoli se Drais jako předsvědčený demokrat na konci života vzdal všech svých šlechtických titulů, nutno poznamenat, že ochranu a výhodu poskytující postavení svého kmotra využíval notnou část života.

Po maturitě v Karlsruhe začal studovat matematiku, mechaniku a architekturu v Heidelbergu a poté nastoupil na místo lesního úředníka. Už tehdy se projevil jeho nevšední talent, takže po mnoha konfliktech s nadřízenými kvůli zanedbávání práce jej jeho kmotr z funkce uvolnil, aby mohl veškerý čas věnovat svým vynálezům. Není patrně nutné zdůrazňovat, že mu i nadále byl vyplácen úřednický plat.

To, že byl Drais člověkem velmi nadaným a patrně geniálním, dokládá i krátký výčet některých jeho vynálezů. Mezi ně patřil např. pálící stroj na koňak, parní varný hrnec, střelný stroj, psací stroj se šestnácti klávesami, dvě čtyřkolá vozidla a v neposlední řadě i taxace diamantů, která je používaná dodnes.

Běhací stroj

Dnem, kdy se však zapsal do dějin, byl 12. červen 1817. Tehdy dvaatřicetiletý Drais v Mannheimu předvedl světu svůj úžasný vynález – Laufmaschine, později nazývanou po něm Draisina (česky drezína). Jakkoli divně to zní, byl její vznik reakcí na nedostatek koňů – alespoň to tvrdí německý historik Hans Lessing. Od roku 1812 totiž po sobě následovalo několik neúrodných let, které ještě doplnil roku 1815 výbuch indonéské sopky Tambora. Její prach se o rok později dostal do Evropy a způsobil tzv. zasněžené léto. Kvůli zoufalému nedostatku obilí bylo proto nutné zabít velké množství koní. A právě jako alternativu jízdy na koni nabídl Drais svůj stroj. Sám jej doporučil využívat pro posílky, poštu, cestujícím v malých skupinách či pro zdraví a posílení těla a pro zábavu. A opravdu nedlouho poté jste mohli vidět jezdce na těchto strojích v Lucemburských zahradách v Paříži či v londýském Hydeparku i St. James´s Parku.

Asi čtyřicet let poté doplnili v dílně Pierra Michaux drezínu o pedály na předním kole a velociped, další vývojový krok ke kolu, jak jej známe dnes, byl na světě.

Roku 1818 velkovévoda Karel Bádenský jmenoval Draise profesorem mechaniky a udělil mu výsadu využívat své objevy, tedy v podstatě patentové privilegium. Proto každá drezína v Bádensku musela být označena Draisovou licenční známkou.

Vynálezcovy další osudy však nejsou příliš růžové. Roku 1820 byl zavražděn politik a spisovatel August von Kotzebue a ze spáchání tohoto činu byl obviněn Draisův student. Draisův otec, soudce, mu odmítl dát milost a student byl sťat. Tehdy musel génius snášet pronásledování a veřejné ostouzení, před nímž uprchl roku 1822 do Brazílie, kde strávil pět let.

Ve svém rodném městě zemřel roku 1851 v bídě a bez prostředků – Prusové mu totiž po potlačené revoluci v Bádensku roku 1849 pozastavili vyplácení penze a on byl zcela závislý na podpoře svých sourozenců.

Každoroční narozeninová oslava

Obyvatelé Karlsruhe jsou však na svého rodáka právem hrdi. V den jeho narozenin si můžete na společné jízdě prohlédnout nejen drezínu, ale i všechny možné její „potomky“ – od velocipedu, přes vysoké kolo, historické tříkolky až po nejmodernější stroje s luxusním technickým vybavením.

Všichni společně projedou centrem města, kolem zámku a zámeckých parkem do lesů severně od města, kde se již tradičně zdarma podává brattwurst a pivo.

A poznámka pro nezkušené: nenechte se zmást faktem, že na posledním kilometru před cílem vás dosud poklidně jedoucí průvod začne zběsile předjíždět – každý chce totiž být první ve frontě na párky. Co kdyby se náhodou letos na všechny nedostalo?

Příští rok u příležitosti 200. výročí představení drezíny veřejnosti se bude v Karlsruhe konat mezinárodní setkání sběratelů historických kol z celého světě. Více o něm je možné zjistit na adrese www.ivca2017.de.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.