NP Sequoia & Kings Canyon: Stromy, které rostou z popela

© Kateřina Lefebvre

Druhý nejstarší národní park USA Sequoia & Kings Canyon nabízí nádherné scenérie, hluboké kaňony, úžasné vápencové jeskyně i vrcholy nejvyššího pohoří USA Sierra Nevada. To, čím se ale liší od všech ostatních, jsou zvláštní stromy, sekvojovce obrovské, jež patří k nejdéle žijícím organismům na planetě.

Na území obývané indiány Monachee přišli první evropští kolonizátoři v 60. letech 19. století. Patřil k nim i Hale Tharp, který zde pásl dobytek a jako obydlí mu sloužil vykotlaný kmen sekvojovce. Dodnes je možné si prohlédnout i chatu, kterou roku 1872 postavil Israel Gamlin a jeho bratr Thomas, jež se tu dva roky živili pastevectvím.

Stromy, které nemůžou existovat

Noví obyvatelé tohoto území přinášeli informace o obrovských stromech rostoucích po tisíce let až do nebe, ale nikdo jim nevěřil. Nepomohlo ani pokácení několika sekvojovců, z jejichž kmenů se nařezaly desky, které putovaly po zemi. Nejznámější z nich Centennial Stump byl poražen pro Americkou stoletou výstavu roku 1876. Na jeho uřezání pracovali dva muži po dobu devíti dnů. Během cesty se však deska rozpadla, takže na místě výstavy musel být jeho obvod vyplněn kousky dřeva. To vyvolalo obrovský výsměch – lidé jej odmítli jako jediný kus dřeva a mluvilo se o „kalifornském podvodu“.

O šestnáct let později byl poražen i strom zvaný Mark Twain, jehož řezy kmene lze dodnes vidět v muzeích v New Yorku a v Londýně.

Divoké osídlovaní prostoru dnešního národního parku trvalo až do 25. září 1890, kdy prezident Benjamin Harrison podepsal zákon o zřízení národního parku k ochraně sekvojovců – jednalo se o první národní park na světě ustanovený za účelem ochrany živých organismů.

Proto sem také poté přijížděli ze San Francisca členové jezdectva USA. Jejich úkolem bylo zamezit kácení stromů, ale zároveň i stavěli silnice, udržovali stezky a omezovali pastvu ovcí. Na památku jejich kapitána Jamese Parkera, správce parku v letech 1893 a 1894, a jeho rodiny je také pojmenována skupina obrovských sekvojovců Parker Group.

Velikost národního parku Sequoia se v roce 1940 rozrostla i o Kings Canyon, takže rozloha jeho dnešního území dosahuje 3504 km². Jeho úkolem je chránit a uchovat tento prostor a především majestátní sekvojovce pro příští generace.

Život závislý na požáru

Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) roste na svazích pohoří Sierra Nevada v nadmořské výšce 1500 až 2200 m. Pod obrovskými skořicově zbarvenými stromy lze najít překvapivě malé šišky, z nichž každá obsahuje kolem dvou set semínek. Ty však musí dopadnout na holou zem, aby z nich vyrostl stromek. Zpočátku má vysoký kuželovitý tvar s došeda zabarvenou kůrou, ale jak roste, opadávají spodní větve a kůra sílí a získává světle hnědou barvu.

Celý ekosystém je tu závislý na častých požárech. Oheň je zde nízký a relativně chladný, takže nezničí vzrostlé sekvojovce, které jsou chráněny silnou kůrou. Naopak pohltí spadlé listí a vytváří otevřená prostranství, kam mohou dopadat sluneční paprsky. Navíc jeho teplota otvírá tvrdé šišky sekvojovce a semínka dopadnou do ideálního prostředí pro klíčení.

Největší stromy na světě

Sekvojovec je navíc obdařen neobvyklou kombinací vlastností – rychle roste a dožívá se vysokého věku. Nejstarší a největší stromy v tomto národním parku tak pamatují dobu před přelomem letopočtu.

Patří k nim i strom Generál Sherman, jehož stáří je určeno na 2200 let. Pojmenoval jej roku 1879 bývalý voják James Wolverton na počest amerického generála z občanské války. Přestože je vršek stromu mrtvý a nikdy tak již nepřeroste svých 84 metrů výšky, jedná se o nejobjemnější strom na světě z hlediska masy dřeva.

Jeho vysoký válcovitý kmen o spodním obvodu 31 m má obsah 1487 m³ a váha se odhaduje kolem  1200 tun. Představu o velikosti tohoto stromu si lze udělat i z faktu, že jeho největší větev dosahuje průměru 2,1 m.

Generál Sherman je patrně nejznámějším sekvojovcem v národním parku, ale zdaleka není nejstarším. Toto prvenství si udržuje nepojmenovaný strom o výšce 95 m, který dosahuje stáří 3200 let. Průvodci o něm však mlčí – správa parku se snaží zabránit nájezdům turistů a uchovat jeho přirozené prostředí.

Jeden ze tří největších stromů na světě lze najít v tomto parku na místě zvaném Grantův háj. Od roku 1890 tvořil samostatný národní park (po NP Yellowstone a NP Sequoia třetí nejstarší v USA), ale byl přirazeno do NP Kings Canyon a s ním se dostal i do dnešní podoby národního parku Sequoia & Kings Canyon.

Strom nazvaný Generál Grant získal své jméno roku 1867 po generálu Unie v americké občanské válce a později osmnáctém prezidentu USA Ulyssovi Simpsonu Grantovi. Nazýván proto bývá i Prezidentský strom. Přestože je relativně mladý (jeho věk se odhaduje na 1200 let), objem jeho dřeva dosahuje 1320 m³.

Jak umírají stromy

Sekvojovce jsou dobře chráněny tříslovinami proti hnilobě, hmyzu i plísním, a tak jejich nejčastější konec souvisí s ohrožením stability. Jejich široký, ale velmi mělký kořenový systém často neudrží váhu stromu při stavbě silnice či vedení potrubí, ale ohrožuje jej i zvyšování vody v půdě, sníh a vítr.

Zajímavé je, že většina sekvojovců padá do kopce. Tam jsou totiž slabší, neboť jsou tu častěji poškozeny požárem.

Množství stromů však spadne bez zjevného důvodu. Tak tomu bylo i za slunného a bezvětrného dne v červnu 1959, kdy se vyvrátil tzv. Buttress Tree. 2300 let starý strom dosáhl délky 83 metrů a zbytky jeho kořenového systému je možné obdivovat dodnes.

Sekvojovce však drží i po pádu na zem a brání se rozpadu. Často lze vidět i stromy neporušené stovky či tisíce let. K nejznámějším příkladům patří tzv. Fallen Monarch, který spadl roku 1900 a stále vypadá stejně. První návštěvníci parku si v něm zřídili ubytovnu a později si tu ustájilo své koně jezdectvo. Dlouhá léta odolával i tzv. Auto log, po jehož kmeni vedla silnice. Přestože padl roku 1917, trouchnivět začal až na počátku 21. století. Dodnes je možné obdivovat i tzv. Tharp´s log, o němž se neví, kdy spadl, ale dokumenty dokládají, že tu ležel už roku 1858.

Žádný z návštěvníků parku si nenechá ujít fotku auta projíždějícího tzv. Tunnel Log. Tunel o výšce 2,4 m a šířce 5,2 m vznikl na popud Roye Devoe, jednoho z pracovníků tzv. CCC.

Ty souvisí s velkou krizí ve 30. letech 20. století. Situaci s miliony nezaměstnanými se rozhodl alespoň částečně řešit kongres vytvořením Civilian Conservation Corps (CCC), tedy jednotek mladých mužů, kteří byli vysláni na práce na veřejných projektech. Díky tomu vzniklo množství silnic, tratí, budov či vodovodních systémů, ale tito muži se podíleli i na správě národních parků.

Přestože 97 % tohoto národního parku zůstává divočinou, turisté tu mohou využít některou z 800 km spravovaných stezek. Jednoznačně nejoblíbenější je Moro Rock Trail, vedoucí na holou žulovou skálu, jejíž leží v nadmořské výšce 2050 m. Zdolání 350 betonových schodů z roku 1931, které nahradily starší dřevěné, je odměněno dechberoucím výhledem na nejvyšší vrcholky pohoří Sierra Nevada.

 

Národní park Sequoia & Kings Canyon leží ve střední části Kalifornie na jihozápadě USA. Jeho nadmořská výška začíná na 500 m, ale zahrnuje i nejvyšší vrcholky přesahující 4000 m n. m. Proto je nutné se připravit na velké výkyvy počasí.

NP umožňuje různé délky i náročnosti tracků a je možné vyrazit i na vícedenní túry (mezi nejoblíbenější patří High Sierra Trail). Pro přenocování v divočině je však nutné povolení od správy parku. NP nabízí čtrnáct kempů, ale i ubytování v hotelech či chatkách.

Rady pro pohyb a chování v NP je vhodné si přečíst na nps.gov/seki. Tam je také samostatná stránka věnována varování před medvědy. Medvěda baribala je možné zahlédnou na mnoha místech parku, a přestože se jedná o zvíře plaché, může se chovat agresivně kvůli nedostatku jídla. Proto správa parku instalovala na tábořištích speciální kontejnery pro uchovávání jídla přes noc a zároveň i „medvědoodolné“ odpadkové koše.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.