San Francisco

© Kateřina Lefebvre

Stojí na 43 kopcích a je obklopeno vodu ze tří stran. Přesně to charakterizuje San Francisco, město strmých ulic, rybářů, starých tramvají, drsné věznice i proslulého mostu.

Spojení na 124 km² kopcovitého terénu San Francisca zajišťuje hustá síť trolejbusů (jejich vozy jsou dodávané českou škodovkou), autobusů a tramvají. Turisté však nejčastěji využívají stařičkou pozemní lanovku, která šplhá po místní kopcích již od roku 1873.

Její autor britský rodák Andrew Smith Hallidie byl v létě roku 1869 svědkem děsivé nehody, při níž na mokrých kočičích hlavách uklouzlo spřežení pěti koní táhnoucí do kopce těžký náklad. Navrhl proto systém kladek, které ovládají vůz tramvaje. Ten táhne silné železné lano, které si nechal patentovat už jeho otec v Anglii a Hallidie sám jej už v minulosti využil při stavbě závěsného mostu přes řeku Sacramento. Lano je uloženo pod úrovní ulice a při výstupu do kopce jej stroj silně stiskne, přičemž naopak při sjezdu se sevření uvolní a tramvaj klesá spádem dolů, jištěná třemi systémy brzd. Obrovské motory, které pohánějí celý systém, lze vidět v Cable Car Museum.

Od chvíle, kdy roku 1873 Hallidie vyzkoušel první vůz, obliba lanovky prudce stoupala, takže na počátku 20. století se tento dopravní systém rozrostl na 170 km tratí, po nichž jezdilo šest set vozů. Poté však přišel strmý pád – po katastrofálním zemětřesení v San Francisku roku 1906 doprovázeném třídenním požárem zůstalo funkčních jen několik linek. Od roku 1912, kdy fungovalo už jen osm tratí, se jejich počet dále snižoval a pozemní lanovka by patrně zcela zanikla, kdyby nebylo Friedel Klussmannové, která v roce 1947 založila skupinu pro její záchranu. O sedmnáct let později si místní obyvatelstvo odhlasovalo udržení tohoto unikátu jako pohyblivé národní památky. Dnes ji využívají především turisté, kteří se přepravují z hlavní tepny Market Street na jižním okraji centra města do Fisherman´s Wharf.

Že lanovka opravu šplhá do prudkých kopců, dokládá i fakt, že jedna z jejich zastávek leží na vrcholu slavné Lombard Street, nejzakroucenější ulice na světě. Po schodech kolem jejích zatáček skrytých v bohatých květinových záhonech projdou denně tisíce turistů a patří k nejfotografovanějším místům na světě. To se moc nelíbí obyvatelům ulice, kteří si vybrali tuto „dobrou“ adresu v jednom z třípatrových domů, jež roku 1941 navrhl slavný sanfranciský architekt Albert Ward.

Most přes Zlatou bránu

Pozemní dráha končí u zátoky u Sanfranciského zálivu. Jediný vstup z Tichého oceánu do něj, tři míle dlouhý průliv Golden Gate, pojmenoval kolem roku 1846 topograf armády USA John C. Fremont, neboť mu připomínal Zlatý roh v Istanbulu. Tehdy ještě nemohl tušit, že se jeho název odrazí i v pojmenování slavného mostu, který spojuje San Francisco se severní částí Kalifornie.

Symbol San Franciska most Golden Gate se stavěl 52 měsíců. Jeho autor stavitel a podnikatel Joseph Strauss si vzal do hlavy překlenout asi 1,5 km širokou úžinu v místech, kde nikdo před ním ani nedoufal, že by něco takového bylo možné. Bylo nutné překonat problémy s mořskými proudy, často se měnícím počasím i tektonické pohyby podloží, ale i vysoké rozdíly přílivu a odlivu.

Že se nejednalo o práci jednoduchou, dokládá i fakt, že tu při stavbě zemřelo jedenáct dělníků. Vznikl i tzv. „Halfway-to-hell club“ (tedy Klub na půli cesty do pekla), do nějž patřilo devatenáct mužů, které před pádem do moře a zároveň před jistou smrtí zachránila síť zavěšená pod mostem. Dodnes je most oblíbeným místem sebevrahů, každý rok jej využívají desítky lidí – pravděpodobnost přežití je tu velmi nízká, neboť rychlost těla dopadajícího na hladinu dosahuje 130 km/h.

Most o délce 2737,4 m, šířce 27,4 m a výšce 227,4 m byl pro pěší slavnostně otevřen 27. května 1937 a pro auta o den později. Až do roku 1967, kdy vznikl newyorský Verrazano Narrows Bridge, si udržel prvenství jako nejdelší závěsný most na světě. Jeho typickou barvu zvanou International Orange, zvolenou kvůli dobré viditelnosti i v mlhách, které jej často zaplaví, si lze prohlédnout v množství filmů. Mezi nejoblíbenější patří Stážisti, Útěk z Alcatrazu či Základní instinkt.

Projít se přes něj stojí za to už kvůli nádherným výhledům, ale i kvůli speciálnímu žlutému stoji, který posouvá dělení jízdních pruhu na mostě dle síly dopravy.

Alcatraz

Uprostřed Sanfraciského zálivu leží ostrůvek s poetickým názvem Alcatraz, který se stal symbolem jedné z nejobávanějších věznic v USA. Ostrov o velikosti devíti hektarů objevil 11. září 1775 španělský námořní důstojník Juan Manuel de Ayala. Tehdy se jednalo o majetek indiánského kmene Mivoků a Ohlonů, jež na něj dle pověstí vyhošťovaly své členy, kteří porušili zákony.

V polovině 19. století tu vyrostl první maják na západním pobřeží USA. Ten ale roku 1906 zničilo zemětřesení a byl o tři roky později nahrazen novým. Ani ten nepřežil 20. století a v roce 1963 jej vystřídala dnešní 26 metrů vysoká osmihranná budova, jejíž světlo vidí lodě z dálky až 41 km.

To, co však ostrůvek proslavilo, bylo zbudování obávané federální věznice, jejíž vznik si vyžádal extrémní nárůst zločinnosti v amerických městech. Právě sem byli posíláni vězňové za těžké zločiny – 4,5 roku tu strávil americký král gangsterů Al Capone, 17 let za únos si zde odpykal George Machine Gun Kelly a ke známým místním trestancům patřil i nevypočitatelný psychopat Robert Stroud, zvaný Ptáčník. Několik let tady pobyl i Alvin Karpis, který se proslavil v dějinách zločinu tím, že podstoupil neúspěšnou plastickou operaci obličeje, aby změnil svůj vzhled.

V každé ze šesti set cel o velikosti 3 x 1,5 m bydlel vždy jeden vězeň, jehož každý pohyb byl kontrolován dvěma nezávislými dozorci, nemluvě o neustálé kontrole prostoru pevnosti ze šesti strážních věží. Vězni spolu nesměli komunikovat, za sebemenší přestupek následoval tvrdý trest v podobě pobytu v neosvětlené kobce pod zemí, kde nahý vězeň musel svázaný celou dobu stát. V jedné z těchto děsivých místností strávil deset let White Franklin za svůj pokus o útěk.

Až do roku 1969, kdy byla věznice kvůli vysokým nákladům zavřena, se o útěk pokusilo 36 mužů. Dle zápisů v pevnosti bylo 25 z nich chyceno, šest zastřeleno a dva utonuli. Záhadou zůstává útěk Franka Lee Morrise a bratrů Clarence a Johna Anglinových, jejichž těla se nikdy nenašla, ale naopak se objevily indicie, že mohli útěk přežít.

Zkusit si alespoň nanečisto tento útěk mohou již třicet let účastníci každoročního triatlonu „Útěk z Alcatrazu“. Přeplavat musí 2,4 km ledového Sanfranciského zálivu, následuje 29 km na kole a závěr tvoří 13 km běhu.

Co nevynechat:

Čínská čtvrť

Stavba transkontinentální železnice dokončená roku 1860 přivedla do San Franciska obrovské množství čínských dělníků, kteří představovali levnou a spolehlivou pracovní sílu. Ti se začali usazovat kolem dnešní Grant Ave a postupně vytvořili druhou největší čínskou komunitu v USA, která čítá kolem čtvrt milionu lidí. 24 čtvercových bloků domů dnes představuje samostatné město ve městě. Kromě čínských obchodů a restaurací se tu nachází i banky, školy a vydavatelství novin.

Union Square

Živoucím centrem města je náměstí Union Square, pojmenované podle manifestací, které zde probíhaly během Americké občanské války. Socha v jeho středu však patří admirálu Deweymu, jenž hrdinně zvítězil ve válce španělsko-americké. Náměstí obklopují hotely a obchody světových značek a během adventu tu mohou zájemci strávit večer bruslením na kluzišti.

Fisherman´s Wharf

Fisherman´s Wharf je turistická čtvrť na severu města u Sanfranciského zálivu. Původní rybářskou vesničku nahradily restaurace, turistické obchody, muzea i zábavní atrakce. Velkým lákadlem je i Molo 39, kde se pravidelně sluní množství lachtanů.

North Beach

Čtvrť North Beach, spojená odjakživa s italskou kulturou, se na přelomu 50. a 60. let stala centrem kulturního dění. Mezi místními podniky, v nichž se scházela generace beatniků, vyniká svou atmosférou a stylem Vesuvio Café, založené roku 1948. K jeho častým hostům patřil Jack Kerouac, Allen Ginsberg či Lawrence Ferlinghetti.

Článek byl publikován 30. 12. 2016 v páteční příloze Víkend deníku Právo

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.