Špýr: malé město s velkou historií

© Lenka Čížová

Německé město Špýr ve spolkové zemi Porýní-Falc je dnes zastíněno nedalekým Mannheimem. Dříve však dominovalo celému okolí, o čemž svědčí památky z jeho dlouhé historie.

U brodu přes řeku Rýn se usídlili lidé už v pátém tisíciletí př. n. l. Využívali jej i Keltové, ty vystřídali Římané, kteří tu založili vojenský tábor, jenž se postupně proměňoval v prosperující město. Už roku 346 tu byl zvolen první biskup, ale v 5. století město zmizelo z map. O století později bylo toto místo znovu osídleno germánskými kmeny a poprvé se objevuje i název Spira, z kterého později vzniklo německé Speyer.

Pro Čechy není určitě bez zajímavosti, že právě tady 1. září 1310 slavili svoji svatbu Eliška Přemyslovna a čtrnáctiletý Jan Lucemburský.

Císařská katedrála

Roku 1024 se stal císařem svaté říše Římské zakladatel sálské dynastie Konrád II., který z okolí Špýru pocházel. Protože potřeboval papežovi předvést svoji moc a sílu, rozhodl se v maličkém městečku vystavět obrovský kostel. Právě on položil základní kámen k budoucí katedrále, která je jedním ze tří proslulých Rýnských dómů.

Stavba trvala třicet roků a už pár let po jejím dokončení se objevily problémy – kostel stál příliš blízko řeky a jeho podloží bylo velmi nestabilní. Proto byl Konrádův vnuk Jindřich IV. nucen nechat relativně nový kostel ztrhnout a na jeho místě začala v 80. letech 11. století vyrůstat ještě větší budova, která s délkou 134 metrů a klenbou ve výšce 33 metrů patří k největším zachovalým románským stavbám na světě. Monumentálnost dómu podporují i čtyři sedmdesátimetrové věže, mezi nimiž jsou umístěny dvě polygonální kupole.

Nejstarší částí katedrály je krypta z roku 1041, do níž byly na počátku 20. století přesunuty hroby rodu Sálsů. Pohřbení tu jsou však i králové, císaři a královny z rodu Štaufů a Habsburků a místo svého posledního odpočinku tu našlo i mnoho biskupů.

K největším lákadlům katedrály patří nově opravená císařská síň v západní části, která je zdobená sérií devíti fresek Johanna von Schraudolpha. Za prohlídku stojí i čtyřiadvacetidílný cyklus s tematikou panny Marie v lodi katedrály a milovníci výšek by neměli vynechat pohled skrze skleněnou podlahu ve zvonici.

Ti, kteří zdolají 304 zpočátku betonových, poté ocelových schodů jižní věže, budou odměněni nádherným výhledem na Špýr, okolní Porýní-Falc, ale i sousední spolkovou zemi Bádensko-Württembersko. Za jasných dnů tu bývá z výšky 60 metrů vidět až do dálky 50 km.

Císařská katedrála svaté Marie a svatého Štěpána tvoří nepřehlédnutelnou dominantu města skoro tisíc let, takže není divu, že byla roku 1981 jako druhá památka v Německu zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Ulice plná historie

Od průčelí kostela vybíhá historická císařská triumfální cesta. Dnes představuje centrum města plné obchůdků, kaváren a restaurací, ale při procházce po ní lze zahlédnout stopy historie.

Každého zaujme budova radnice. Původní stavba podlehla velkému požáru města roku 1689, takže musela být nahrazena novou, rokokovou. Dnes slouží také jako městský archiv a v jejím sále se pravidelně konají koncerty.

Na ulici nelze přehlédnout ani tzv. Starou mincovnu, která vznikla po sporech mezi biskupem a měšťany během 12. a 13. století. Vyvrcholily roku 1294 vznikem Svobodného císařského města Špýr, v němž právo mincovní bylo převedeno na měšťany. Ti proto dali postavit mincovnu, kterou však jako i většinu města zničil požár roku 1689. Na jejím místě pak byla postavena nová barokní budova, která až do 19. století sloužila jako centrum obchodu.

Sedm set metrů dlouhou ulici Maximilianstrasse ukončuje Stará městská brána. Vznikla spolu s dalšími skoro sedmdesáti věžemi jako součást středověkého opevnění v první polovině 13. století. Po třech stech letech jí přibylo nejvyšší patro s pozdně gotickou balustrádou a galerií a roku 1708 ještě strmá střecha s lucernou.

Se svojí výškou patří k nejvyšším městským branám v Německu. Na její severní straně lze najít železnou konzoli s místní historickou délkovou mírou. Tzv. špýrská běžná stopa měřila 28,889 cm a používala se ke kontrole délky všeho, co se ve město prodávalo.

Východní a západní strany věže pak jsou ozdobeny dvojími neobvyklými hodinami – větší ukazují celé hodiny a menší minuty. Za pozornost stojí i fakt, že na straně směrem od města jsou oba ciferníky o poznání větší – to aby mohli přečíst čas i poutníci daleko od městských bran.

Uvnitř věže je ukryta výstava o dějinách opevnění a starých městských branách a vršek poskytuje nádherný rozhled do okolí.

Dopis protestantů

V 16. století se ve Špýru konalo pět říšských sněmů. V roce 1529 jeden z nich potvrdil odsouzení Martina Luthera, na což zástupci evangelické šlechty a města reagovali 20. dubna 1529 tzv. protestním dopisem císaři Karlu V. A právě toto označení dalo vzniknout výrazům protestant a protestantismus.

Památník Martina Luthera spolu se sochami protestantských vladařů je možné vidět ve vstupní hale tzv. Pamětního kostela. Postavený byl v letech 1893 až 1904 právě jako připomínka událostí z roku 1529. Se svými stometrovými věžemi je nejvyšším svatostánkem ve Falcu. Je tedy vyšší než místní katedrála, což je odraz napětí mezi katolíky a protestanty na konci 19. století. Peníze na stavbu přišly ze soukromých zdrojů, ale císař Vilém II. a jeho manželka kostelu věnovali vitráže v apsidě. Jako architekti byli vybráni Julius Flügge a Carl Nordmann, kteří pro jeho podobu zvolili bílošedý vápenec z Vogéz.

Židovské dědictví

V roce 1084 poskytl biskup Rüdiger Huzmann pronásledované skupině Židů útočiště nedaleko katedrály. Císař jim k tomu nabídl mnohá privilegia, takže se jejich komunita zdárně rozrůstala. Navíc udržovali styky s jižní Evropou, přes Středomoří obchodovali s Blízkým i Dálným východem a byli velmi aktivní v dálkovém obchodě a bankovnictví. Díky jejich kosmopolitnímu ladění, znalosti jazyků i náboženské erudici se z nich brzy stala ekonomická a intelektuální elita města.

Když však roku 1349 vypukla v Evropě morová epidemie, byli z ní obviněni právě Židé. Jejich život i postavení ve společnosti se zásadně změnily. Byli nuceni čelit pogromům a Špýr opustili. Po letech se sem sice vrátili, ale nikdy už nedosáhli dřívějšího postavení.

I přesto se však židovská komunita znovu rozrůstala. Její vývoj byl však přerušen antisemitickými náladami na konci 19. století, takže roku 1939 ve městě žilo jen 77 Židů. Život většiny z nich pak ukončil holokaust.

K významným židovským stavbám ve městě patří synagoga z roku 1104, která je nejstarší židovskou náboženskou budovou v Evropě. Nedaleko od ní pak stála mikve, tedy rituální lázeň, nejstarší svého druhu v Evropě – poprvé je v pramenech zmíněna už roku 1126.

Co ve Špýru ještě navštívit:

Mírné podnebí je ideální pro pěstování vinné révy, která tu má už dlouhou tradici. V suterénu Historického muzea Falce stojí za prohlídku Vinařské muzeum, které mezi svými exponáty ukrývá např. dřevěný lis na hrozny z roku 1727 či (dle místních) nejstarší tekuté víno na světě v římské nádobě ze 3. století.

Mimo centrum města leží slavné Technické muzeum. Na jeho prohlídku je nutné si vyčlenit alespoň půl dne. Mezi exponáty pak nemůžete vynechat raketoplán Buran, ponorku U9, letadlo Antonov AN-22 či Boeing 747.

Chcete-li si trochu odpočinout, vydejte se na Rybí trh. Rybářství přinášelo obyvatelům Špýru obživu po staletí a trh s rybami a dřevem na tomto místě probíhal jíž od pozdního středověku. Dnes se však tržiště změnilo na odpočinkovou zónu v centru města. Jeho původní účel tak připomíná snad jen fontána ve tvaru ryby z roku 1982, jejímž autorem je Stefan Forler.

Pro poznání okolí Špýru lze využít plavby po Rýně. Konají se každý den od konce března do 1. listopadu s odjezdem ve 12.00, 14.00 a 16.00 z přístavu za See Life Speyer. Během hodinu a půl trvající plavby proplujete nádhernými lesy, ale dostanete se i do obrovského ramene Rýna Reffenthaler Altrhein, který slouží obyvatelům města jako rekreační oblast.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.