Královské rezidence v Londýně

© Kateřina Lefebvre

Každý turista v Londýně v hloubi duše doufá, že možná právě on bude mít štěstí a zahlédne aspoň koutkem oka někoho z královské rodiny. Kde je šance je spatřit? Podívejme se na čtyři londýnské budovy, v nichž mají své sídlo členové královské rodiny.

Buckinghamský palác

Své hlavní sídlo i kanceláře má současná panovnice v Buckinghamském paláci. Ne vždy ale tomu tak bylo.

Na místě dnešního paláce stál dům už roku 1633. Na počátku 18. století však pozemek neblaze proslulý prostitucí a nekalými obchody koupil vévoda z Buckinghamu, jenž si tu postavil menší zámek. Když jej roku 1820 získal král Jiří IV., chtěl jej jen trošku poopravit. Během rekonstrukce však změnil názor a povolal architekta Johna Nashe, který navrhl rozšířit palác o dvě boční křídla a do čela celého komplexu postavit vítězný oblouk zvaný Marble Arch jako slavnostní vjezd. Parlament odsouhlasil 150 000 liber výdajů, které však pod tlakem krále musel zvýšit na 450 000 liber. Nash tak mohl zdvojnásobit původní plochu budovy a dát jí podobu tehdy módního neoklasicismu. Když však na konci dvacátých let výdaje překročily půl milionu liber, nahradil nový král William IV. Nashe umírněnějším Eduardem Blorem. I přes obrovské výdaje se sem král nikdy nepřestěhoval a využít palác odmítl i parlament, když jeho dosavadní sídlo ve Westminsterském paláci vyhořelo.

První panovník, který opustil tradiční královské sídlo v paláci sv. Jakuba a v Buckinghamu našel svůj domov, byla královna Viktorie. Když se sem ale roku 1837 nastěhovala, ukázalo se, že palác je příliš malý a nevhodně zařízený pro její početnou rodinu. Prodala proto Pavilion v Brightonu a ze zisku pokryla náklady další přestavby – tentokrát byl odstraněn Marble Arch a na jeho místě přistavěno čtvrté křídlo. Victorie si však zámku užívala jen krátce – po předčasné smrti svého milovaného manžela se pobytu tady vyhýbala, seč mohla.

Ale ani toto nebyl konec úprav – současná podoba hlavní fasády pochází až z roku 1913 a jejím autorem je Aston Webb.

Buckinghamský palác je dnes město samo pro sebe – 600 zaměstnanců tu využívá služeb restaurací, lékařských ordinací, kaple, květinářství, ale i poštovního úřadu.  Celý komplex sestává ze 775 místností, z čehož je 19 státních salonů, 52 ložnic královské rodiny a hostů, 188 ložnic služebnictva, 92 kanceláří a 78 koupelen. Největší místnost, tzv. Ballroom, dosahuje délky 36, 6 m, šířky 18 m a výšky 13,5 m. První událost, která se v něm konala, byla oslava konce krymské války roku 1856 a dnes tu probíhají státní bankety a jiná formální setkání, přičemž sál může pojmout až 1500 hostů.

Královna sama bydlí v severním křídle paláce, kde má nejenom své soukromé ložnice, ale i obrovskou kancelář se světlezelenými stěnami zdobenými zlatem. Právě tady se setkává každé úterý v 18.00 s ministerským předsedou, s nímž vede důvěrný rozhovor.

Clarence House

Jen pár kroků od Buckinghamského paláce má své oficiální londýnské sídlo následník trůnu, princ velšský Charles a jeho manželka Camilla, vévodkyně z Cornwallu.

V kontextu ostatních královských rezidencí relativně novou budovu postavil v letech 1825–1827 John Nash pro budoucího krále Viléma IV., jemuž palác svatého Jakuba připadal příliš stísněný. Velkou rekonstrukci si budova vyžádala po 2. světové válce, kdy ji královská rodina poskytla jako základnu Červenému kříži a centrále St. John Ambulace a během níž byla vážně poškozená bombardováním.

Světlou čtyřpatrovou budovu využila i současná královna, která zde strávila první roky manželství s princem Filipem. Když však roku 1952 zemřel její otec Jiří VI., musela se Alžběta přesunout do Buckinghamského paláce. V Clarence House pak žila až do své smrti roku 2002 královna matka a od té doby ji využívá princ Charles pro své kanceláře a pořádá zde i obědy, večeře, recepce a semináře nadací a charit, v nichž se angažuje. Většinu svého času však tráví na rodinných sídlech v Highgrove House v hrabství Gloucester, ve skotském Birkhall či ve velšském Llwynywerhood.

Kensingtonský palác

V současné době nejpopulárnější členové královské rodiny vévoda a vévodkyně z Cambridge, princ William jeho manželka Catherina s dětmi, ale i princ Harry, bydlí uprostřed parku v londýnské čtvrti Kensington.

Kensingtonský palác sloužil v letech 1689 až 1760 jako hlavní soukromé sídlo anglických panovníků. Dům na tomto místě koupili Vilém III. a jeho manželka Marie od vévody z Nottinghamu, protože chtěli klidné sídlo nedaleko Londýna, ale dostatečně vzdálené od znečištěného ovzduší. Ti také pověřili Christophera Wrena, aby budovu přestavěl na královský palác. Wren původní sídlo rozšířil, v každém rohu centrální budovy vytvořil pavilon a přistavěl severní a jižní křídlo.

Přestože byl zámek využíván jako hlavní panovnické sídlo jen 71 let, stal se svědkem mnoha důležitých událostí. Zemřeli tu Vilém III. (spadl z koně u Hamton Court a sem jej dovezli zesnout), jeho manželka Marie (na pravé neštovice), královna Anna (sklácena mrtvicí, jíž si přivodila přejedením) a Jiří II. (ten zemřel na výdutě aorty). Jediný chybějící panovník v řadě Jiří I. zemřel na cestě z Kensingtonu do svého rodného Hannoveru.

Palác však zažil i radostné momenty, např. když se tu roku 1819 narodila budoucí královna Viktorie, či když jí právě zde bylo oficiálně oznámeno, že se stala královnou.

Až do 20. století tu přebývali „méně významní“ členové královské rodiny. Od roku 1981 až do doby jejich formálního rozchodu tady také byla oficiální londýnská rezidence prince Charlese a princezny Diany. Po její smrti právě sem lidé nosili květiny a dárky a i dnes najdete v okolí množství připomínek její osoby – je tu Dianino dětské hřiště, Dianina fontána a vede tudy cesta londýnskými parky, označená velkými růžicemi na zemi, vytvořená na počest Lady Diany.

Historická část paláce je dnes otevřená veřejnosti – prohlédnout si zde můžete kolekci královských slavnostních šatů.

Palác svatého Jakuba

Posledním ze čtveřice užívaných oficiálních královských londýnských rezidencí je Palác svatého Jakuba. Je postaven z červených cihel v tudorovském stylu na místě bývalé nemocnice z 12. století. Jindřich VIII. jej ustanovil roku 1532 oficiální královskou rezidencí a roku 1698, když vyhořel palác Whitehall, sloužil sv. Jakub jako hlavní sídlo panovníka. To změnila až královna Viktorie, která se sem se svými mnoha dětmi nevešla a přestěhovala se do Buckinghamského paláce. I přesto oficiální dopisy adresované královně chodí stále právě na tuto adresu.

Dnes je toto sídlo využíváno pro přijímání státních návštěv a konání recepcí charitativních organizací, na nichž se podílejí členové královské rodiny – každý rok jich hostí více než stovku.  Palác může využívat jako své bydliště i královský básník, jemuž královna uděluje tuto výsadu každý rok na základě rozhodnutí čestné rady.

Prohlédnout si státní apartmány i kanceláře v Buckinghamském paláci či v Clarence House je možné v létě v době, kdy královna tráví svou dovolenou v Balmoralu a princ Charles pobývá mimo Londýn. Vstupenky je však nutné zakoupit dlouho dopředu na adrese: https://www.royalcollection.org.uk/visit

Článek byl publikován 26. 2. 2016  v páteční příloze Víkend deníku Právo

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.