Záhadná Rosslynská kaple

© Lenka Navrátilová

Jen 12 km jižně od centra Edinburghu leží vesnička Roslin a v ní tajuplná Rosslynská kaple. Jedna z nejvíce záhadami opředených staveb na celém ostrově vyvolává neustálý zájem mnoha odborných i samozvaných badatelů, dle nichž se v jejích útrobách skrývají mnohá pro lidstvo zásadní tajemství.

I přestože během posledních padesáti let vyšlo nespočet knih alternativní historie, které do místní hrobky situují tu poklad, tu svatou relikvii, ale i Archu úmluvy, Svatý Grál či nabalzamovanou hlavu Ježíše Krista, žila vesnička i kaple klidným životem. Vše se však změnilo roku 2003, kdy vyšel světový bestseller Dana Browna Šifra Mistra Leonarda. Hlavní hrdiny Roberta Langdona a Sophii Neveu dovede na závěr knihy řada klíčů a nápověd právě až do Rosslynské kaple. Od té doby se sem sjíždějí statisíce čtenářů tohoto populárního díla, aby na vlastní oči spatřili růžovou linii a místo, kde je uschován Svatý Grál.

Rosslynská kaple je sama knihou příběhů. Její mnohoznačná a zvláštní výzdoba vybízí návštěvníky k interpretacím, jež nemají žádné vědecké podložení. Každý si odsud může odnést svoji vlastní pravdu. Zaměřme se ale na fakta.

Rodinná kaple St. Clair

Název Rosslyn vznikl patrně ze dvou keltských slov – Ross, tedy kopec, a Lynn, značící vodopád. Okolní pozemky věnoval roku 1280 král Alexander III. šlechtickému rodu Sinclairů a k nim rodina získala i titul baroni z Rosslyn. O století později si tu na holém skalnatém kopci v ohybu řeky Esk postavili malý donjon, k němuž později přidali vysoké hradby, věže i podzemní prostory.

Jejich moc se postupně zvyšovala a za čtyři sta let se ze Sinclairů, později St. Clairů, stala jedna z nejvlivnějších rodin ve Skotsku.

Roku 1446 si William St. Clair, hrabě orknejský a baron z Rosslynu, uvědomil, jak dobře se vlastně mají, a rozhodl se postavit velkou katedrálu jako poděkování Bohu. Když o skoro čtyřicet let později zemřel, z plánovaného kostela ve tvaru kříže stála jen východní loď s kůrem, částí příčné lodi a kaplí Panny Marie. V ní byl umístěn oltář a do hrobky vytesané ve skále byly přemístěny ostatky rodinných předků.

Jeho syn a vnuk však v projektu nepokračovali a stávající část pouze zastřešili. A tak vznikla dnešní podoba Rosslynské kaple.

Svoji úlohu tato kaple, oficiálně se nazývající Kolegiátní kostel sv. apoštola a evangelisty Matouše z Rosslynu v diecézi sv. Ondřeje, jak jej lze nalézt v dokumentu z roku 1523, plnila necelých sto let. Původně katolické skotské šlechtické rody totiž byly nuceny během reformace přestoupit na „pravou“ víru, takže když usedla na trůn skotská královna Marie Stuartovna, stala se katolickou královnou v protestantské zemi.

I přestože roku 1560 parlament zrušil papežské pravomoci ve Skotsku, rodina St. Clair odmítla vzdát se své víry. Proto v roce 1592 dostal Oliver St. Clair příkaz zničit oltář, jinak bude celá rodina exkomunikována. Tím se kaple přestala užívat a začala chátrat. O skoro šedesát let později vyrabovala rosslynský hrad Cromwellova vojska a kaple posloužila jako stáj pro koně. Dílo zkázy dokonal roku 1688 dav protestantů, kteří kapli považovali za místo špatné víry a zničili její vnitřní výzdobu. Rodina St. Clair pak vzdala veškeré snahy o její obnovu.

Roku 1842 však kapli navštívila samotná královna Victorie. Ta byla její krásou a atmosférou natolik okouzlena, že podnítila novou rekonstrukci stavby, takže o dvacet roků později mohla být znovu vysvěcena edinburským biskupem.

Místo tisíce příběhů

Stavba zaujme už zvenku pozdně gotickými chrliči, řadou věžiček a opěrných zdí. To, co návštěvníkům však vyrazí dech, je interiér. Klenba i sloupy jsou zde pokryty neuvěřitelným množstvím do detailu vytesaných motivů, mezi nimiž dominují listy, plody a zvířata doplněné o vyobrazení lidí, andělů i zvláštních bytostí. Právě figurální motivy vysloužily Rosslynské kapli přízvisko kamenná Bible. Středověký člověk neuměl číst, ale rozuměl zobrazeným symbolům, a proto si uvnitř kaple mohl „přečíst“ biblická ponaučení o sedmi smrtelných hříších a sedmi ctnostech či o tanci mrtvých, na jejichž ztvárnění se podíleli nejlepší řemeslníci z celé Evropy.

Kvalitu jejich práce dokazuje i obdivovaný Prentice Pilar, tedy Učedníkův sloup. Dle pověsti se jedná o dílo učně, který využil nepřítomnosti svého mistra a sloup vyzdobil dokonalými motivy propletených stuh. Když se mistr vrátil, nejenže užasl nad kvalitou práce tohoto mladíka, ale zahlodala v něm závist a učně ve vzteku zabil. Hlavy obou dvou, stejně jako plačící chlapcovy matky, je možné si prohlédnout na konci střední chrámové lodi. Hlava mistra je navíc umístěna tak, aby se pořád musela dívat na učňovu dokonalou práci.

Dějiny trošku jinak…

To, co tu každého návštěvníka překvapí, je vyobrazení kukuřice, kaktusů a rostliny aloe. Kdyby kaple nevznikla před Kolumbovou cestou do Ameriky, šlo by to brát jen jako exotickou libůstku architekta. Takto však tyto motivy vyvolávají řadu otázek. Badatelé díky tomu z dobových materiálů zjistili, že dějiny mohly probíhat jinak, než jsou zapsány v našich učebnicích.

Roku 1398 totiž odplulo ze Skotska přes Orknejské ostrovy dále na západ dvanáct lodí se skotskými rytíři pod velením Henryho St. Claira. Dle historických dokumentů zakotvili u břehů dnešního Nového Skotska a pak se pravděpodobně vydali i na území známá dnes jako Spojené státy americké a Mexiko. Jejich přítomnost dokazuji i místní jeskynní rytina rytíře a věž v normandském stylu na Rhode Island v Newportu založená na délkové míře skotského lokte.

Přijmeme-li fakt, že předek stavitele kaple vstoupil na americký kontinent o sto let dříve než Kolumbus, vysvětlí se jedna ze záhad kaple.

Podivní zelení muži

K záhadám nepatří ani tzv. green men, tedy zelení muži, které mnozí záhadologové považují za důkaz přítomnosti mimozemské civilizace v této oblasti. V interiéru Rosslynu je možné najít skoro 120 těchto vyobrazení lidského obličeje uloženého v zeleni, z jehož úst, nosu či uší vyrůstá listí, vinná réva, květiny nebo ovoce.

Pravda je taková, že tento motiv byl užíván jako častý architektonický prvek v kostelech, na veřejných budovách či na znacích domů. Nejčastěji je interpretován jako symbol znovuzrození přírody a opakujícího se ročního cyklu. Přestože se jedná o pohanský symbol, objevuje se v kostelní a klášterní výzdobě od 4. až do 20. století po celé Evropě. Najít ho můžeme i v katedrále sv. Víta a v kostele sv. Barbory v Kutné Hoře.

Hudba zamrzlá v čase

Další tajemství Rosslynské kaple představuje 213 kvádrů s podivnými zářezy umístěných na kamenných obloucích, které rozdělují na čtyři části Kapli Panny Marie. Každý z těchto oblouků je navíc ukončen soškou hudebníka, hrajícího na jiný nástroj.

Zkoumání tohoto prvku zasvětili svůj život Thomas Mitchell a jeho syn Stuart. Ti z výzdoby dešifrovali hudební kód, z nějž vyvodili 6,5 minuty dlouhou skladbu. Hudbu „zamrzlou na 500 let“ předvedli v kapli 18. května 2007.

I v dalších kamenných ornamentech nacházejí záhadologové tajemné kódy, o nichž jsou přesvědčeni, že je dovedou k pokladům ať již materiálního či duchovního charakteru. I bez záhad však stojí takto 21 metrů dlouhá a 13 metrů vysoká kaple za návštěvu. I bez tajemství tu každý návštěvník zatají dech nad její kamennou krásou.

Po cestě z Edinburghu do Roslinu minete známý výzkumný institutu. Právě zde přišel roku 1997 na svět první klonovaný savec – ovce Dolly. Tady také prožila svůj život a předčasně zemřela na plicní onemocnění.

Z centra Edinburghu z Princess Street jezdí každých patnáct až dvacet minut autobus č. 37. Za 1.50 E se do Roslinu dostanete za 50 minut. Vystoupit musíte na zastávce Original Rosslyn Hotel, odkud je to ke vchodu do kaple asi 300 metrů.

Taxi vás na stejné trase vyjde zhruba na 25 E.

Z cestovních kanceláří, které mají výlet do kaple Rosslyn zařazen do programu, lze doporučit CK Grand Travel. Během pěti dnů tzv. eurovíkendu tu kromě Edinburghu a Roslinu navštívíte v rámci celodenního výletu do oblasti skotské vrchoviny i údolí Glencoe a jezero Loch Ness.

Článek byl publikován 16. 10. 2015  v páteční příloze Víkend deníku Právo

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.