Møn: půvabný ostrov na jihu Dánska

Zeptáte-li se Dána, kde by stálo za to strávit víkend, zcela jistě Vám doporučí Møn. A přestože má tento ostrůvek jen 218 km², určitě byste jej neměli při svém putování po Dánsku vynechat.
Jeden ze tří ostrovů na jihu Dánska okouzlí každého svým klidem a venkovskou atmosférou. Zvlněné zelené pastviny centra ostrova s průměrnou hustotou obyvatelstva 43 osob na km², poseté hrázděnými domky s doškovými střechami, přechází do Baltského moře nekonečnými plážemi s bělostným pískem či úchvatnými pobřežními útesy.
Stege – hlavní město ostrova
Metropolí ostrova, v níž žije necelých 4000 obyvatel, je městečko Stege. Jeho název pochází ze slova stickae, které označuje piloty zaražené v ústí řeky do moře, jež sloužily jako obrana proti pirátům. Město vzniklo kolem hradu z 12. století a díky obchodu se sledi se rychle změnilo na jedno z nejbohatších sídel v Dánsku.
Zachovala se tu jedna ze tří původních bran zvaná Møllenporten, která bývala hlavních vchodem do bohatého města. Od ní vybíhaly uličky, jejichž historický ráz se zachoval dodnes. Po dřívějším opevnění však mnoho důkazů nezůstalo, neboť jej roku 1534 během tzv. Grevens fejde, tedy Hraběcí msty, strhli sami obyvatelé města, když se přidali na stranu útočníků. V té době také přestal vynášet rybolov a populace Stege začala strmě klesat.
K nejzajímavějším památkám jednoho z nejmenších dánských měst patří románský kostelík, který tu nechal ve 13. století postavit tehdejší vládce Mønu Jakob Sunesen z místní mocné rodiny Hvide. Obdivovat zde lze nádherně vyřezávanou kazatelnu z roku 1630, ale především originální až překvapivé stropní malby. Ty se dochovaly ve své původní podobě díky reformaci, kdy byly překryty vápnem. Prach, který se na nich předtím usadil, zabránil spojení vrstev a vápno zakonzervovalo a ochránilo původní malby. Proto se nepoškozené zachovaly až do 19. století, kdy je restaurátoři obnovili. Dodnes tak můžeme obdivovat unikátní červeno-černé naivní výjevy připomínající tvorbu malých dětí.
Neznámý Mistr z Elmelunde
Gotické fresky ze 14. a 15. století lze obdivovat také v dalších třech kostelech na ostrově.
Bílá budova svatostánku v Elmelunde z roku 1085 patří k nejstarším dochovaným v celém Dánsku. Je vidět z velké dálky, a proto po staletí sloužila námořníkům na okolo plujících lodích jako základní orientační bod.
Stejně jako v kostelíku v Stege byly i místní fresky v 17. století zabíleny, neboť se luteránům zdály příliš katolické. Jejich autor Mistr z Elmelunde na nich ztvárnil výjevy ze Starého i Nového zákona a můžeme tu najít příběhy od stvoření světa po poslední soud. Pro fresky malované vodovými barvami do čerstvé omítky jsou charakteristické teplé odstíny barev. Návštěvníci si také určitě zapamatují zvláštní tváře postav bez jakýchkoli emocí.
Stejný malíř je autorem fresek v klenbě cihlového kostela v Keldby. Tady se však dochovaly ještě i starší fresky v kněžišti z roku 1275, znázorňující výjevy z první knihy Mojžíšovy.
Práci elmelundského Mistra lze obdivovat i v kostele Fanefjord Kirke. Ten svůj název dostal dle zátoky Fanefjord, jež byla pojmenována po manželce krále Grøna Jægera zvané Fane, kteří na tomto území vládli v pozdní době kamenné.
Vznikl roku 1250 na místě bývalé poustevny a byl dostatečně velký, aby se do něj vešlo i tři sta věřících. Ti se sem sjížděli z okolí na rybářských loďkách, ale zároveň se mší účastnili i námořníci z proplouvajících obchodních lodí.
Původní fresky z roku 1350 zobrazují svatého Kryštofa s Jezulátkem, ale známější je práce Mistra z Elmelunde z 15. století. Přestože jeho malby obdivovali lidé po mnohá staletí, o autorovi samotném se nic neví. V tomto kostele lze ale najít alespoň jeho podpis na žebru klenby – obrázek muže s dlouhýma králičíma ušima.
Středoevropana tu určitě zaujme i sbírka votivních lodí, které nesmí chybět snad v žádném skandinávském kostele.
Ostrov prehistorických hrobů
Na ostrově Møn se nachází neuvěřitelných 119 megalitických hrobek datovaných do let 4000 až 1800 př. n. l.
Největší chodbový hrob v Dánsku, zvaný mohyla krále Asgerse, leží u vesnice Røddinge. Osm metrů dlouhá podzemní chodba tu ústí do komory dlouhé deset metrů a široké dva metry. Prehistoričtí budovatelé vytvořili neuvěřitelnou stavbu, která se dochovala dodnes – pomohly k tomu i vrstvy hlíny, kterými prokládali kameny, jež zabránily vnikání deště i vlhkosti dovnitř konstrukce.
Další pohřebiště, jedno z největších v celém Dánsku, Grønsalen Grønjægers Høj je staré více než 4000 let. Sestává ze 134 obrovských kamenů seskupených do oválu, v němž je dle pověsti pohřben král Grøn Jæger s manželkou. Výrazným prvkem tu je bílý pazourek v chodbách hrobu, o němž se předpokládá, že symbolizuje světlo a slunce.
Pominout nelze ani Klekkendehøj, kde se jako na jediném místě na Mønu nachází hrob se dvěma vzájemně propojenými sedmimetrovými chodbami vedle sebe. Zvláštností této stavby je i dodnes viditelná terasa na vrcholku návrší, o níž vědci netuší, k čemu sloužila.
Bělostné útesy
Největším lákadlem tohoto ostrova jsou však bílé křídové útesy zvané Møns Klint. Ty vznikly usazováním vápenitých lastur na mořském dně během druhohor, a poté byly během poslední doby ledové vyzvednuty nad hladinu moře. V sedm kilometrů dlouhém pásu útesů se dříve těžila křída, ale roku 1984 tu byl vyhlášen přísně střežený národní park.
Není divu, že se Dánové o tuto přírodní raritu tak obávají – útesy ustupují rychlostí 40 cm za rok. Čas od času také dojde vlivem klimatických podmínek ke katastrofě, např. roku 2007 po nejdeštivější zimě v historii měření došlo k sesuvu dvou velkých útesů a do moře se zhroutilo půl milionu tun křídy a stromů. Až do roku 1988 byl se svými 140 metry nejvyšším útesem Sommerspiret – po jeho získal prvenství 128 metrů vysoký útes Dronningestolen.
V usazeninách starých 70 milionů let není těžké najít zkameněliny různých prehistorických živočichů. Určit a zařadit si je návštěvníci mohou nechat v nejmodernějším vědeckém centru severní Evropy zvaném Geocenter Møns Klint. V místním muzeu se lze také dozvědět vše nejen o historii útesů, ale i o unikátní fauně a flóře. Odtud také vedou prudké dřevěné schody na pláž po útesy.
Vydáte-li se po útesech směrem k severu, objevíte půvabný zámeček s doškovou střechou Liselund Slot. Pojmenovaný je po Elisabeth, tedy Lise, manželce správce ostrova Antoine de Bosc de la Calmette. Ten roku 1783 skoupil okolní pozemky, aby pro svou milovanou ženu připravil narozeninové překvapení.
Zámeček stojí v rozlehlém parku v romantickém stylu, v němž najdete klidná jezírka, ale i čínský pavilon, norskou chatu, kapličky, altánky či umělé řecké ruiny. V tomto prostředí je možné si vychutnávat každoroční letní koncerty. Není divu, že tu roku 1829 našel inspiraci a klid pro svou tvorbu Hans Christian Andersen.
Součástí parku je i neoklasicitní zámeček Ny Slot z roku 1887, který však byl přeměněn na restauraci a hotel se sedmnácti pokoji.

Útesy Møns Klint jsou opravdu úchvané a lidé z celého Dánska je rádi navštěvují. Od jara do podzimu tu proto musíte počítat s návaly turistů i školních tříd. Chcete-li se jim alespoň zčásti vyhnout, stojí za to si přivstat a útesy navštívit brzy ráno.
Úžasným zážitkem je i dvouhodinová plavba kolem útesů lodí – ty vyplouvají z vesničky Klintholm Havn.

Ostrov Møn je oblíbenou prázdninovou destinací. Venkovská atmosféra a jemně zvlněná krajina s prudkými kopci u útesů nabízí ideální místo pro cykloturistiku. Oblíbená je 18 km dlouhá cyklostezka nazvaná On Top of The World, jejíž podrobnosti lze najít na adrese: http://www.visiteastdenmark.com/sites/default/files/asp/visiteastdenmark/PDF/paa_toppen_af_verden_web_uk.pdf

Místní půda je velmi hojně vyhledávaná hrnčíři. Kolem silnic můžete často spatřit nápis KERAMIK, ukazující na nejbližší keramickou dílnu. Místní se rádi pochlubí svými výrobky, ale ochotně vám i ukážou, jak svá díla vyrábí.

Článek byl publikován 17. 9. 2016  v páteční příloze Víkend deníku Právo